Každý z nás si vydělává tak, jak to dokáže. Pokud to pochopitelně dokáže. Někdo se stane něčím zaměstnancem se všemi výhodami i nevýhodami, jež to obnáší, a někdo se raději pustí do soukromého podnikání s vidinou nejistoty, ovšem provázené současně i nadějemi, jaké zaměstnanci postrádají.
A pokud se máme bavit o přednostech soukromého podnikání, pak mezi ně patří především to, že si člověk sám stanovuje, co a jak bude dělat, a z toho, co si vydělá, si může přivlastnit libovolnou sumu a naložit s ní zcela podle vlastního uvážení.
Takový podnikatel zkrátka nemá pevnou pracovní dobu ani tabulkový plat. A to je někdy skutečně výhodné. Ovšem jindy pro změnu ne. To podle toho, kolik se zrovna takovým podnikáním vydělává a jaké jsou jeho vyhlídky do budoucna.
Když se podnikateli peníze jenom hrnou nebo je jich aspoň docela dost, je to příjemné. Ale co když se někdy dařit přestane? To už potom samozřejmě žádné potěšení nepřináší. Bez ziskovosti totiž nemá smysl v podnikání pokračovat, a když je toto ztrátové, je otázkou, zda by nebylo lepší poslat firmu ke dnu a zkusit štěstí někde jinde nějak jinak.
Ale skuteční podnikatelé neopouštějí své firmy, dokud vidí aspoň jiskřičku naděje, že se to jednou zase zlepší. A když trpí dočasnými ekonomickými problémy, berou si půjčky.
Ovšem mnozí z podnikatelů to nemají s půjčkami zrovna snadné. Nabídek je sice na finančním trhu dost, ale mnohé se poskytují jenom dost dokonalým žadatelům. A podnikatelé s nízkými příjmy, záznamy v registrech dlužníků nebo exekucemi k takovým určitě nepatří. Ale i tito, a možná především právě tito, půjčit potřebují. A když neuspějí jinde, pomáhají jim nebankovní hypotéky bez registru. Protože u těch ti, kteří mají nemovitý majetek, zpravidla výhodně uspějí. Dají svou nemovitost do zástavy coby záruku splácení a dostanou prostředky, jež potřebují.